BMW 3 /e36/ 1990 – 1998
Začátek devadesátých let minulého století je pro značku BMW velmi úspěšný všechny řady lámou prodejní rekordy a jsou tržně úspěšné laická i odborná veřejnost si notuje a chválí jak sportovní tak užitnou hodnotu všech řad které BMW produkuje. Nejnižší modelová řada 3 si získává hlavně mladší dobře situované řidiče kteří chtějí reprezentovat a navenek vyjádřit své postavení ve společnosti ale zároveň se při jízdě i dobře pobavit. Po veleúspěšné a dnes již legendární řadě 3 s interním označením E30 přichází do těchto krásných časů novinka v podobě následovníka s interním označením e36. Jako první karosářská varianta byl představen klasický čtyřdveřový sedan a to v roce 1990. Nová trojka přinesla na svou dobu mnoho nových technologií například pružné uchycení nárazníku schopné lépe pohltit energii při nárazu a velmi brzo se objevilo také mnoho na tu dobu nadstandartních prvků komfortní výbavy. Paleta motorů byla hned v začátku poměrně obsáhlá ale skládala se výhradně z benzínových motorů na první diesel si e36 však musela počkat.
V roce 1992 se objevila designově perfektně zvládnutá verze kupé a jeho laděná legendární verze M3. Již v době vývoje vkládala továrna poměrně velké peníze do ladění motorů nicméně platilo že podvozek musí být vždy rychlejší než motor pro e36 tak zvolila vpředu McPhersony a vzadu kombinaci podélných a příčných ramen takzvaný Multilink.
Už v počátku platilo že verze sedan je ideální sportovní limuzína a marketing v případě kupé hlásal že jde o ryze sportovní zážitky v běžném provozu. Nezůstalo však jen u těchto verzí vzhledem k obrovskému zájmu mezi veřejností i přes počáteční výhrady stálých zákazníku značky k designu mělo BMW takřka volné ruce a mohlo si dovolit tedy doplnit řadu 3 o další karosářské varianty a přidat další motory. V roce 1993 byla uvedena verze cabrio a ve stejné době byla uvedena silnější varianta naftového agregátu 2.5 TDS s mezichladičem stlačeného vzduchu který disponuje na svou dobu velmi kvalitním výkonem 105 KW. Zároveň se objevuje také variabilní časování ventilů VANOS, výkon motorů zůstává stejný ale dynamika a spotřeba se zlepšili.
Drobným faceliftem prošla e36 v Dubnu roku 1994. Na trh byla uvedena také krátká varianta nazvaná Compact která v budoucnu mnohdy bude jablkem sváru mezi skalními příznivci značky. V době uvedení na trh byl Compact zamýšlen jako cenově dostupné vozidlo od BMW. I když se na první pohled může zdát že jde pouze o „ustřiženou“ variantu trojky (e36) má tato verze společných mnoho částí s výrobně starší verzí e30 jde především o podvozkové komponenty a plasty v interiéru. Aby tato verze mohla být nabízena za zajímavé ceny bylo nutné snižovat výrobní náklady a proto BMW sáhlo po osvědčené ale starší technice z e30. Ve stejném roce se objevuje v nabídce i M3 v provedení sedan a paletu pohonných jednotek rozšířil čtyřválcový turbodiesel 1.7 TDS/66 KW s nepříliš vysokým výkonem a celkovými parametry spíš průměrný i z hlediska doby, obchodně označený 1.8 TDS (318TDS) Vzhledem k obchodním úspěchům vývoj řady pokračoval dále a BMW do něj vkládalo nadálo nemalé naděje a prostředky.
V roce 1994 byla uvedena praktická varianta kombi s označením Touring. Do provedení M3 v tomto roce byla nabízena výkonnější pohonná jednotka. V roce 1997 prošla řada e36 v pořadí už druhým faceliftem ten přinesl například nové ledvinky a nebo jiná boční směrová světla. O rok později nastupuje další generace s interním označením e46. Verze kombi a kupé se však udrželi ve výrobě o rok déle než klasická varianta, do roku 2000 se pak vyráběla varianta Compact.
V ohledu bezpečnosti e36 která prošla nárazovými testy Euro NCAP ve variantě sedan v roce 1997 a získala za ochranu posádky pouhé dvě hvězdičky z nichž jedna byla dodatečně škrtnuta příliš nevynikala a byl to velmi špatný výsledek. Nicméně v této době nebylo standardem získávat v této třídě vozidel nějaká výrazná hodnocení jako je tomu dnes a tak konkurence povětšinou nebyla o mnoho lepší.
Zkouškou totiž procházejí vozidla v základní výbavě a přesně na tuto skutečnost BMW e36 doplatilo vzhledem k tomu, že základní výbava i vzhledem k době vzniku byla velmi sporá a z hlediska bezpečnosti nabízí jen airbag řidiče a omezovač zatížení předních bezpečnostních pásů. Na silnicích se však pohybovali již v době testu trojky vybavené ABS nebo dvěma airbagy a další výbavou tudíž výsledek nevypovídal zase tak moc o skutečném stavu.
Automobilka v této době totiž nenabízí výbavové stupně, ale výbava se objednává z katalogu jako příplatková a samozřejmě ruku v ruce s tímto roste i cena. Mnoho vozidel zachovaných dodnes je proto vybaveno velmi zvláštním způsobem do té míry nakolik stačila peněženka původního prvního majitele. Nicméně od prvních dní prodeje e36 pomáhá tato verze trojky budovat jméno BMW jako výrobce sportovněji střižených aut pro každodenní použití. Žádná s konkurenčních značek v prémiovém segmentu se v době prodeje BMW e36 nemůže rovnat s kvalitním nastavením vozidel z Mnichova. Podvozek modelu E36 zajistí nutný cestovní komfort, ale především stojí za výbornými jízdními vlastnostmi – odpružení je tužší.
Všechny pohonné jednotky vyjma zážehové šestnáctistovky a nejslabšího turbodieselu s vozem opravdu pěkně cvičí. Pro šestiválce platí vše dvojnásob a ty už v době svého vzniku propůjčovali trojce nadprůměrnou dynamiku a s autem si užijete potom i poměrně značné porce zábavy.
Přestože byla e36 představena z dnešního pohledu již téměř v pravěku a tehdejší doba byla opravdu jiná ani dnes nevypadá vyloženě špatně zejména v dražších provedeních se sportovními pakety se stále jedná o zajímavé auto. Interiér je z dnešního pohledu již zastaralý nicméně orientovaný na řidiče a ti většinou tvrdší vrzající plasty(kvalitní ale lety provozu povětšinou poznamenané) rádi odpustí a užívají si raději pocit z jízdy. Dnes můžeme pořídit e36 klidně i za 15 000 Kč za tuto cenu ale dostaneme starší ročníky, které už jsou jenom stínem své tehdejší slávy a stávají se většinou kořistí mladých sportovněji založených řidičů. Vybavenější kousky a speciální edice většinou vlastní fandové značky a dá se předpokládat že jejich hodnota v případě pěkného kusu bude do budoucna spíše stoupat. .Automobil se nabízel s několika volanty, bez i s palubním počítačem. Ten má tvar rádia a je buď jedno či dvouřádkový (podle uspořádání tlačítek).Ten lepší nabízí kromě funkcí jako dojezd nebo průměrná spotřeba i možnost nastavení automatického odvětrání interiéru. V horkých letních dnech je tedy možné nastavit odvětrání před plánovanou jízdnou. Na displeji se objevují i upozornění na nedovřené dveře či prasklou žárovku. V nabídce výbavy nechyběla ani klimatizace.
Pro E36 je typické přesné řízení s vynikající zpětnou vazbou, velmi dobře pracující podvozek v zatáčkách a příjemné ovládání svádějící ke sportovní jízdě. Pohon zadních kol ale vyžaduje jistou zkušenost a to především při snížené adhezi. Pokud má řidič se zadokolkou už něco najeto a na bavoráku dobré zimní obutí, ani zima mu nečiní žádné potíže pověstné pytle písku a další „babské“ rady nejsou vůbec třeba.
Starou pravdou je že v případě koupě je lepší volit novější motory s variabilním časováním ventilů VANOS a orientovat se spíše na šestiválcové motory. Čtyřválce nejsou vyloženě špatné ale nenabídnou takovou dynamiku jako šestiválce a přitom jsou na tom co do spotřeby většinou stejně.
Spíše obecnou radou potom zůstává zaměřit se na vozidla z konce výroby podle cenových možností na ty po prvním faceliftu nebo po druhém každopádně se raději vyhnout prvním exemplářům které dnes již najdeme povětšinou v zuboženém stavu a spíše mezi auty na náhradní díly než mezi těmi fungujícími v provozu.
Doporučuji vyhnout se kusům s motorem 1.7 TDS a nejslabší variantě benzínu 1.6 v dnešní době trpí toto duo zacházením předchozích majitelů nejvíce ze všech a nenabízí vlastně již vůbec nic kromě přesunu z bodu A do bodu B. Ze zážehových motorů lze doporučit jako nejlepší variantu 328i 142 Kw. Špatně si ale nevede ani pohonná jednotka 2.5, setkat se můžete poměrně často i s dvoulitrovým šestiválcem i ten je spíše sázkou na jistotu. Verze 325 tds je z nabízených vznětových motorů nejcitlivější na stav filtrů vzduchu, paliva a oleje. Když jsou v dobrém stavu, vytáčí se až k 5000 ot/min. Vozidla s těmito motory nabídnou dynamiku a přitom i slušnou spotřebu motory jsou náročnější na zacházení a proto je potřeba výběru věnovat patřičnou pozornost je lepší volit vozidla s montovanou druhou saharou, která vylepšuje chlazení agregátu a tak usnadňuje jeho chod při sportovnější jízdě.
Zážehové motory: 1.6i/75 kW, 1.6i/75 kW, 1.6i/77 kW, 1.8i/85 kW, 1.8is 16V/103 kW, řadové šestiválce 2.0i 24V/110 kW, 2.5i 24V/125 kW (325i), 2.5i 24V/141 kW (325i), 2.8i 24V/142 kW, 3.0i 24V/210 kW (M3), 3.2i 24V/236 kW (M3).
Vznětové motory: 1.7 tds/66 kW, řadové šestiválce 2.5 td/85 kW a 2.5 tds/105 kW.
Nutno dodat že ve své době nemohl žádný konkurenční výrobce nabídce motorů konkurovat, vybrat si dovedl doslova každý.
Dobrá volba: 328i
Jde o velice výkonný a pružný řadový šestiválec. Sportovně založení řidiči z něj budou nadšeni. Navíc je i poměrně spolehlivý.
Nevhodný: 318 tds
Verze 318 tds může vyhovovat jen opravdu klidným řidičům. Čtyřválec má s bavorákem hodně práce a tak mu v našich očích nepomůže ani nízká spotřeba a slušná spolehlivost.
Auto pro rodinu:
323i ( motorizace majicí základ v motoru s obchodním označením 3/25 ) Touring z konce výroby ve slušné výbavě poslouží průměrné rodině velmi dobře. Slušná prostornost varianty kombi a zároveň dostatek síly motoru jdoucí ruku v ruce s dobrou spolehlivostí a spotřebou žádnou rodinu nenechá na holičkách. Pokud je zvoleno vozidlo s komfortní výbavou posádce nebude nic chybět.
Auto pro zábavu:
M3… k tomu asi nemá cenu psát více.